Novinky v galerii: červenec - srpen 2014

23. 8. 2014

Nové druhy nočních motýlů z čeledí hřbetozubcovití a můrovití:

hřbetozubec olšový
hranostajník bukový
běloskvrnka lísková
kovolesklec šedivkový

hřbetozubec olšový
hřbetozubec olšový
hranostajník bukový
hranostajník bukový
běloskvrnka lísková
běloskvrnka lísková
kovolesklec šedivkový
kovolesklec šedivkový

 
Fotografie byly pořízeny při vnadění nočních motýlů na světlo a zachycují příslušníky čeledí hřbetozubcovitých a můrovitých. Běloskvrnka lísková bývá někdy řazena do čeledi běloskvrnkovitých, jinak považované za podčeleď můrovitých. Podle některých taxonomů by do "superčeledi" můrovitých měli spadat i drobnuškovití, bekyňovití a přástevníkovití.
 

16. 8. 2014

Srpokřídlecovití, čeleď nočních motýlů, se v galerii představují třemi novými druhy:

srpokřídlec lipový
srpokřídlec dubový
srpokřídlec bukový

srpokřídlec bukový - samec
srpokřídlec bukový
srpokřídlec dubový - samec
srpokřídlec dubový
srpokřídlec lipový
srpokřídlec lipový

 
Srpokřídleci drobným tělem a velkými křídly na první pohled připomínají některé píďalky, patří však spolu s můřicemi do samostatné čeledi srpokřídlecovitých. Typickým znakem srpokřídleců je vykrojení vnějšího okraje předního křídla u jeho vrcholu (apexu).
 

10. 8. 2014

Nové fotografie denních motýlů z čeledí babočkovitých a okáčovitých:

babočka jilmová
babočka bodláková
okáč voňavkový
okáč medyňkový

babočka jilmová
babočka jilmová
babočka bodláková
babočka bodláková
okáč medyňkový
okáč medyňkový
okáč voňavkový
okáč voňavkový

 
Fotografie babočky jilmové z července 2013 zachycují čerstvé imago sající na vlhké zemi. Takové setkání není úplně časté, snáze lze babočky jilmové pozorovat brzy na jaře po přezimování. Naproti tomu babočky bodlákové jsou v létě k vidění zcela běžně. Jedná se o potomky motýlů, kteří k nám v květnu a červnu přilétli z jihu.

Okáč medyňkový patří k ohroženým druhům okáčů, areál výskytu je v ČR omezen na jižní Moravu a jihovýchodní podhůří Českomoravské vrchoviny. Podobně jako okáč bělopásný a okáč metlicový osidluje zejména suchá a výhřevná stanoviště na okrajích borových lesů, oba dva zmíněné druhy okáčů však na Moravě vyhynuly. Okáč voňavkový je o něco méně náročný na charakter biotopu a v posledních letech lze sledovat jeho postupné šíření do oblastí na střední a severní Moravě a v jižních Čechách, odkud koncem 20. století vymizel.
 

4. 8. 2014

Přírůstky v čeledi lišajovitých.

Nový druh:
lišaj svízelový

Nové fotografie:
lišaj pryšcový
dlouhozobka svízelová

lišaj svízelový
lišaj svízelový
lišaj pryšcový
lišaj pryšcový
 
dlouhozobka svízelová - dospělec
dlouhozobka svízelová
- imago
dlouhozobka svízelová - housenka
dlouhozobka svízelová
- housenka
dlouhozobka svízelová - vajíčko
dlouhozobka svízelová
- vejce

 
Lišaji patří mezi noční motýly a většina druhů z čeledi lišajovitých skutečně létá za soumraku a v noci. Přes den lze nalézt dospělé lišaje sedící v trávě či na kmenech stromů, nebo jejich velké a často nápadně zbarvené housenky.

Výjimkou z noční aktivity je dlouhozobka svízelová, kolibřík mezi našimi motýly. Tedy, s kolibříkem si ji lidé často pletou, když přiletí doplnit energii nektarem z muškátů na balkónech a s kmitajícími křídly se nehnutě vznáší nad květy, do nichž noří svůj dlouhý sosák. Ale rozlišení je snadné, skuteční kolibříci žijí pouze na americkém kontinentu, u nás se jedná vždy o dlouhozobku, tvora neméně pozoruhodného. Třeba tím, že zimu tráví na jihu Evropy, kam jich koncem léta většina odlétá a odkud se k nám na jaře jejich potomci zase vracejí.
 

13. 7. 2014

Nové fotografie nočních motýlů z čeledí bekyňovitých a slimákovcovitých a drobných motýlů z čeledi obalečovitých.

Nové druhy:
slimákovec dubový
bekyně zlatořitná
bekyně mniška
obaleč javorový

Nové fotografie:
štětconoš jetelový
obaleč zdobený

bekyně mniška - samec
bekyně mniška
bekyně zlatořitná - samec
bekyně zlatořitná
štětconoš jetelový - housenka
štětconoš jetelový
slimákovec dubový
slimákovec dubový
obaleč javorový
obaleč javorový
obaleč zdobený
obaleč zdobený

 
Bekyně mniška je nechvalně známým škůdcem, o němž se snad dodnes učí děti ve školách. Proto je asi na místě zmínit, že poslední lesní kalamity v podobě holožírů způsobených housenkami bekyně mnišky se na území tehdejšího Československa datují do dob první republiky. Samci tohoto nočního motýla se objevují jak v typické podobě s tmavou kresbou na světlém podkladu, tak v melanické formě s křídly zbarvenými černě.

Housenky štetconoše jetelového jsou zajímavé barevnou změnou při posledním svlékání, kdy se ze zlatavě hnědého kožichu se světležlutými a černými štětečky vyloupne dorostlá housenka se stříbřitě šedými boky a černým pruhem na hřbetě. Tuto změnu dobře ukazuje snímek, na němž je vedle housenky zachycena i její svlečka.
 

8. 7. 2014

Přírůstky v čeledi píďalkovitých.

Nové druhy:
drsnokřídlec ovocný
zelenopláštník mateřídouškový

Nové fotografie:
tmavoskvrnáč vřesový
zelenopláštník řebříčkový
rudopásník menší
rudopásník janovcový
vlnopásník kostkovaný
píďalka kopřivová

zelenopláštník mateřídouškový
zelenopláštník mateřídouškový
drsnokřídlec ovocný - housenka
drsnokřídlec ovocný
píďalka kopřivová
píďalka kopřivová
rudopásník menší - samec
rudopásník menší
zelenopláštník řebříčkový
zelenopláštník řebříčkový
vlnopásník kostkovaný - samice
vlnopásník kostkovaný
tmavoskvrnáč vřesový - samec
tmavoskvrnáč vřesový
rudopásník janovcový
rudopásník janovcový

 
Čeleď píďalkovitých je druhově velmi bohatá. Většinou jde o nepříliš velké, nenápadné noční motýly s vlnkovanou kresbou vyvedenou v hnědých či šedých tónech. Výjimkou z tohoto pravidla jsou například zelenopláštníci s křídly v odstínech zelené a rudopásníci s růžovou, fialovou či purpurovou kresbou.

Určení housenek drsnokřídlece ovocného na základě fotografií není zcela jisté, může se jednat i o jiný, podobný druh. Zajímavostí je snímek samičky vlnopásníka kostkovaného zachycující okamžik vypuštění světle zeleného vajíčka. Na rozdíl od většiny denních motýlů se tato píďalka nenamáhá s lepením vajec na živnou rostlinu a klade volně na zem, podobně jako například okáč bojínkový.
 

1. 7. 2014

Nové fotografie hnědásků:

hnědásek rozrazilový
hnědásek květelový

hnědásek květelový - samec
hnědásek květelový
hnědásek květelový - housenka
h. květelový - housenka
hnědásek rozrazilový - samec
hnědásek rozrazilový

 
Jak hnědásek rozrazilový, tak hnědásek květelový patří mezi kriticky ohrožené druhy denních motýlů České republiky.

Hnědásek rozrazilový obývá podmáčené louky a okraje rašelinišť. Hojnější je v podhůří Šumavy, jinak se vyskytuje pouze ostrůvkovitě v západních Čechách a na Třeboňsku a Jindřichohradecku, hrstka posledních kolonií přežívá na Českomoravské vrchovině a v Beskydech. Nejvíce ohrožen je vysoušením, případně zalesňováním biotopů, tedy snahou o hospodářské využití jinak neplodných pozemků. Naštěstí je velká část jeho lokalit v současné době chráněna.

Hnědásek květelový naopak obývá suchá a teplá stanoviště. Ještě kolem roku 2000 žilo vícero populací v aktivních i opuštěných lomech Českého krasu, fotografie z roku 2009 zde v galerii však patří k posledním pozorováním z této oblasti a nyní je ve středních Čechách považován za vyhynulého. Poslední silné kolonie žijí na Moravě, v kaňonu Jihlavy na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny a na východním okraji Národního parku Podyjí.
 

 

květen - červen 2014 | červenec - srpen 2014 | září - listopad 2014

Koláčkova galerie motýlůMotýl

  Motýli Články Kvízy Odkazy Novinky Autor English
Aktuální novinky
Archiv novinek
Systematický přehled motýlů
Rejstřík českých názvů
Rejstřík vědeckých názvů
Obrazový přehled čeledí
Motýli zblízka
Top 10 druhy motýlů
Vybraný motýl

Soumračník jahodníkový
Soumračník jahodníkový - Pyrgus malvae

Oblíbené druhy motýlů
hnědásek chrastavcovýbabočka admirálžluťásek tolicový
soumračník čárkovanýpřástevník kostivalový
stužkonoska topolová
Koláčkova galerie motýlů

Koláčkova galerie motýlů © Marek Vojtíšek, 2004-2024 | Založeno 3. 6. 2004 | Naposledy aktualizováno 9. 3. 2024
Jakékoli užití fotografií a textů publikovaných na webu kolas.cz je možné pouze s písemným svolením autora.