Vzhled a rozlišovací znaky

Hnědásek květelový se vyznačuje výrazným pohlavním dimofismem. Samci jsou zřetelně menší než samice, s lícem křídel sytě oranžovým a velmi variabilní černou kresbou. Ta má obvykle podobu izolovaných černých skvrn uspořádaných do řad kopírujících zakřivení vnějšího okraje. U některých jedinců se skvrny slévají do větších celků, především u kořene křídel, jindy jsou výrazně redukovány. Základní zbarvení samic je podstatně méně nápadné, proměnlivé od pískově žluté po rezavě hnědou, rozsáhlejší avšak méně intenzivní a neostře ohraničená je černá kresba. Líc křídel u obou pohlaví podobný, světle béžový, s černou a oranžovou kresbou. U kořene několik černě ohraničených oranžových polí, přibližne ve třech čtvrtinách délky křídla oranžová páska lemovaná po obou stranách černými skvrnami, které netvoří souvislou linii.

Hnědáska květelového nelze zaměnit s jiným druhem, snad jedině lícová kresba tmavších samic může připomínat světlé formy hnědáska jitrocelového a samci se mohou v letu barvou a velikostí podobat malým druhům perleťovců, jako je perleťovec nejmenší nebo perleťovec dvanáctitečný.

Výskyt

Hnědásek květelový je vázán na xerotermní trávníky. V Českém krasu obýval skalní stepi a opuštěné lomy, od roku 2010 je zde však nezvěstný, ačkoli ještě o 10 let dříve bylo odtud známo vícero středně početných populací. Pravděpodobně zde vymřel v důsledku zarůstání lokalit. Velké populace dosud přežívají jen na jihu Moravy - Znojemsko, kaňon Jihlavy. Dospělce lze na lokalitách pozorovat po celý den, nocují usazeni na silnějších stoncích ukryti ve vzrostlejší bylinné vegetaci.

Životní cyklus

V ČR jedna generace létající od konce června do začátku srpna, ale například již na západním Slovensku dvougenerační. Žlutavá až nazelenalá vajíčka kladena v menších snůškách (jednotky až desítky kusů) na živné rostliny, kterých hnědásek květelový využívá relativně pestrou škálu. Na Třebíčsku a Moravskokrumlovsku jsem pozoroval kladení na lnici kručinkolistou (Linaria genistifolia), rozrazil (Veronica sp.) a světlík (Euphrasia sp.) a dorostlou housenku ožírající chrpu (Centaurea sp.). Mladé housenky hnědáska květelového se drží pohromadě, ale ne tak těsně jako například housenky babočky kopřivové nebo babočky pavího oka. V srpnu 2013 jsem pozoroval skupinku housenek během žíru volně rozptýlenou po celém trsu světlíku. Dorostlé larvy žijí solitérně, nicméně lze nalézt i více kusů na sousedících rostlinách lnice.