Housenka
Larva motýla, druhé stadium jeho vývojového cyklu. Líhne se z vajíčka, prochází několika (obvykle pěti, u některých druhů i více) instary, fázemi vývoje oddělenými svlékáním, na konci vývoje se kuklí. Housenka je stádiem intenzivního růstu, během vývoje trvajícího několik týdnů až několik let znásobí svou hmotnost několikatisícinásobně.
Housenky se obvykle živí rostlinnou potravou, jsou ale i případy housenek živících se organickými zbytky (mol šatní), tlejícím dřevem (mol ozdobný), masožravých i příležitostných kanibalů. Housenky různých druhů motýlů mohou být aktivní ve dne i v noci, žít solitérně (samostatně) i gregaricky (pospolitě). Pospolitě žijící housenky si někdy tkají hnízda (hnědásek chrastavcový, předivka zhoubná). Některé housenky využívají soužití s mravenci (myrmekofilie).
Na rozdíl od naprosté většiny dospělých motýlů vybavených sosákem, tedy ústním ústrojím sacím, mají housenky kousací ústní ústrojí.
K pohybu slouží housenkám tři páry nohou na hrudi a panožky na zadečku.
Otakárek fenyklový - s nápadnými housenkami tohoto velkého denního motýla se můžeme poměrně často setkat i v zahradách a okolí lidských sídel obecně. Žijí na miříkovitých (mrkvovitých) rostlinách.
Babočka kopřivová - mladé housenky žijí gregaricky na listech živné rostliny. Díky tomu lépe udržují teplo a mohou se úspěšně vyvíjet i v oblastech s chladnějším podnebím, než by zvládly samostatně.
Bekyně velkohlavá - housenka je pokryta četnými chlupy, které ji chrání před predátory. Dlouhé chlupy housenek bekyňovitých mohou být nebezpečné i člověku, při doteku se zabodnou do kůže a zalomí a mohou vyvolat silné svědění či dokonce alergickou reakci.
Lišaj pryšcový - malých housenek lze na jedné rostlině pryšce najít i několik, postupně se však rozlézají a žijí solitérně. Není divu, dorostlá housenka má pořádný apetit a ani samotné jí jeden pryšec dlouho nevystačí.
Pestrokřídlec podražcový - podobně jako řada dalších housenek dokáže vstřebat jedovaté látky z živné rostliny a účinně je využít na svou vlastní obranu.