Vzhled a rozlišovací znaky
Světlé plochy na líci křídel jsou u většiny jedinců vybarveny v několika různých odstínech, u vnějšího okraje křídel tvoří tmavými žilkami rozčleněnou pásku. Na zadních křídlech jsou v polích této pásky navíc černé tečky, rezavá páska s řadou černých teček je i na rubu zadních křídel. Jako u většiny hnědásků jsou tvary a plochy světlých skvrn proměnlivé, vlivem teploty a vlhkosti ve stádiu kukly mohou vzniknout i zajímavé individuální aberace.
Vzdáleně podobný hnědásek osikový žije ve světlých lesích, v ČR v současnosti pouze v Polabí, tedy nemůže být s hnědáskem chrastavcovým zaměněn. Někteří jedinci hnědáska chrastavcového mají světlou kresbu na líci vyvedenu celou v jednom rezavě hnědém odstínu a mohou připomínat hnědáska kostkovaného, který však dává přednost sušším biotopům a od konce 20. století je v západních Čechách nezvěstný.
Výskyt
Hnědásek chrastavcový, u nás monofág na čertkusu lučním (Succia pratensis), žije na vlhkých až rašelinných loukách s výskytem živné rostliny. V České republice je jeho areál omezen na několik oblastí v Karlovarském kraji. Jednotlivé místní populace mají velmi kolísavou početnost a jsou náchylné k vymírání, proto je pro dlouhodobé přežití druhu nezbytné udržení funkční metapopulační struktury umožňující znovuosídlení opuštěných ploch. V systému Natura 2000 je pro hnědáska chrastavcového vyžadována stanovištní ochrana. Motýl potřebuje citlivý management, ideálně mozaikovou nebo alespoň pásovou seč, absence hospodaření jakož i celoplošná seč jsou pro něj fatální.
Dospělé hnědásky chrastavcové lze pozorovat při sání nektaru z kvetoucích bylin a při slunění na čertkusových loukách a v jejich blízkém okolí, vyhledávají především místa chráněná před větrem.
Životní cyklus
Jedna generace od konce května do druhé poloviny června, v závislosti na místních podmínkách může být doba letu vzájemně posunuta i mezi nepříliš vzdálenými koloniemi. Vajíčka kladena na spodní stranu listů čertkusu v početných snůškách, po nakladení jasně žlutá, časem hnědnou. Vykladení jedné snůšky trvá samici hodinu i déle. Mladé housenky spřádají hnízda na trsech čertkusu, po přezimování žijí solitérně. Slunící se housenky lze na jaře pozorovat již krátce po roztátí sněhu.