Vzhled a rozlišovací znaky
Objevuje se více variant zbarvení, v terénu lze jednoznačně identifikovat pouze tmavé samice s výrazným tmavě hnědým lemováním žilek na líci křídel a při určitém úhlu pohledu patrným slabým bronzovým až fialovým leskem. Tmavé poprášení u kořenů křídel je výrazné, naopak dvojice menších tmavých skvrn v předním křídle, typická pro samice běláska řepkového, se mezi silně olemovanými žilkami opticky ztrácí.
Odlišení světlé formy samic a všech samců běláska horského od jedinců běláska řepkového je velmi obtížné, určitým vodítkem může být světlejší, bílá či slabě nažloutlá základní barva na rubu zadních křídel.
Výskyt
Bělásek horský se v České republice vyskytuje zřejmě pouze v Bílých Karpatech u hranic se Slovenskem. Je vázán na světliny a okraje cest v listnatých a smíšených lesích a otevřené krajině se vyhýbá, na rozdíl od běláska řepkového, který je převážně lučním motýlem a do lesních biotopů pouze zalétá. Nelze však nalézt jednoznačnou hranici, která by výskyt těchto dvou druhů rozdělovala, a to ani ve smyslu rozhraní louka-les, ani ve smyslu nadmořské výšky. Pro české i slovenské lokality běláska horského platí, že se na nich souběžně vyskytuje i bělásek řepkový.
Životní cyklus
Vývoj víceméně jednogenerační s vrcholem letu v druhé polovině května. Částečná druhá generace početně extrémně slabá, slovenští autoři uvádějí méně než jedno procento ve srovnání s jarní generací. Jedinci druhé generace jsou oproti jarním kusům světlejší, podle vzhledu prakticky nerozlišitelní od běláska řepkového. Samice kladou bílá, vřetenovitá vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů živných rostlin, opakovaně jsem pozoroval kladení na česnáček lékařský (Alliaria petiolata).
Poznámka
Ohledně taxonomického zařazení běláska horského panují nejasnosti. Někteří odborníci jej považují za poddruh běláska řepkového, jiní naopak poukazují na to, že jednotlivé poddruhy či rasy běláska horského popsané z různých evropských a středoasijských pohoří mohou být ve skutečnosti samostatnými druhy.