Aberace

V entomologii označuje termín aberace odchylku od typického vzhledu daného druhu.

Zejména v 19. století bylo entomology popsáno a pojmenováno velké množství různých variant a forem motýlů a jiného hmyzu, současná systematika těmto odchylkám nepřikládá tak velký význam. Zůstávají však sběratelskou kuriozitou a jsou předmětem studií, které zkoumají mechanismus jejich vzniku.

Aberace mají v zásadě dvojí původ, buď jsou podmíněny geneticky a jsou dědičné, nebo jsou výsledkem vnějších vlivů a dědičné nejsou. V tomto ohledu je dobře zdokumentováno například působení teplot a fotoperiody na housenky a kukly běláskovitých a babočkovitých motýlů, projevující se v odchylném zbarvení imág. V chovu tak lze získat dospělé motýly například velmi tmavě zbarvené. V přírodě tento mechanismus způsobuje polyfenismus babočky síťkované.

Specifickou formou aberace je melanismus.

Soumračník jahodníkový - vzácně se vyskytující forma taras s velkými bílými skvrnami na předních křídlech.

Modrásek vikvicový - samec s redukovanými skvrnami na rubu zadního křídla.

Hnědásek jitrocelový - aberace s výrazně redukovanou tmavou kresbou. U tohoto druhu se objevují i odchylky opačné, tedy jedinci s větší plochou tmavé kresby než je obvyklé, jako například tento tmavě zbarvený hnědásek jitrocelový z okolí Teplé.

Babočka bílé C - aberace se zvětšenou plochou tmavých skvrn.

Přástevník medvědí - částečná aberace s rozlitou tmavou kresbou na předním i zadním pravém křídle.