Metapopulace

Soubor populací, propojených občasnou migrací jedinců. Někdy je metapopulace popisována jako populace místních populací.

Řada druhů motýlů vytváří metapopulace, které jsou ve srovnání s izolovanými populacemi mnohem životaschopnější, lépe odolávají náhodným nepříznivým vlivům prostředí. Jednotlivé slabší populace mohou být doplňovány migrujícími jedinci, opuštěné plochy po zániku místních populací mohou být znovu osídleny, rekolonizovány.

Fungování metapopulace vyžaduje existenci většího množství vzájemně blízkých ploch hostících místní populace. Během 20. století byly velké, spojité plochy v krajině zastavěny, osázeny zapojenými porosty produkčních lesů, a především došlo ke scelení drobných políček do velkých lánů. Takové plochy představují pro motýly, stejně jako pro ostatní hmyz a další bezobratlé nepřekonatelné bariéry, které znemožňují fungování metapopulací, což je považováno za jednu z dominantních příčin dramatického úbytku druhového bohatství bezobratlých v Evropě.

Okáč bělopásný - navzdory pesimismu ochranářů, kteří ho považovali za vymírající druh, se zdá, že ve středním Povltaví stále ještě funguje životaschopná metapopulace tohoto denního motýla.

Modrásek černoskvrnný - v první polovině 20. století celkem běžný druh, nyní v ČR přežívá několik malých, izolovaných populací, které jsou zřejmě odsouzeny k postupnému zániku. Poslední metapopulace funguje na Valašsku v údolí Vsetínské Bečvy a jejích přítoků.

Hnědásek chrastavcový - denní motýl vázaný na vlhké louky s porosty čertkusu, jediné v ČR potvrzené živné rostliny housenek. Udržení fungujících metapopulací je pro přežití tohoto druhu v západních Čechách naprosto zásadní, neboť žádná jednotlivá louka není dostatečně velká na to, aby mohla hostit stabilní populaci.