Synonyma a další názvy:
Hypodryas maturna

Vzhled a rozlišovací znaky

S rozpětím křídel 4-5 cm největší z našich hnědásků. Líc křídel tmavě hnědý s řadami rezavých skvrn různého jasu, samice světlejší a větší než samci. Rub křídel oranžový včetně lemové pásky, s krémovými, černě ohraničenými skvrnami. Jasně patrné jsou velmi světlé až bílé špičky tykadel.

Jediný podobný druh, hnědásek chrastavcový, žije v naprosto odlišných biotopech a v současnosti pouze v západních Čechách.

Výskyt

Hnědásek osikový obývá světlé nížinné lesy typu pařezin a středních lesů. V důsledku drastického úbytku biotopů je v ČR kriticky ohrožený, poslední slabá populace přežívá v Polabí. V celé Evropě chráněn v rámci systému Natura 2000. Motýly lze pozorovat zejména dopoledne, kdy sají na květech ptačího zobu a mrkvovitých rostlin, samci též na vlhké zemi. Později se zdržují v korunách stromů, kde se odehrávají námluvy a páření. Samci vyčkávají na samice na sluncem ozářených větvích (perching), o nejlepší teritoria spolu bojují.

Životní cyklus

Jedna generace, imága létají v červnu. Jasně žlutá, postupně tmavnoucí vajíčka kladena v početných snůškách na listy nízkých, osluněných jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior). Mladé housenky hnědáska osikového žijí pospolitě a spřádají hnízda na listech jasanů, koncem léta se rozlézají do podrostu, kde hibernují. Na jaře se živí bylinami a rašícími listy ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare), po olistění jasanů vylézají zpět na stromy, kde dokončují vývoj. Kuklí se nejčastěji na dřevitých stoncích několik decimetrů nad zemí.