Sosák

Součást sacího ústního ústrojí dospělých motýlů.

Sosák je párový orgán, jde o dva žlábky spojené švy do trubičky. Slouží k příjmu potravy, kterou jsou obvykle sladké rostlinné šťávy - nektar z květů, medovice z listů, šťáva z hnijícího ovoce. Zejména samci některých druhů motýlů sají vodu, z níž přijímají rozpuštěné minerály.

V klidu bývá sosák stočený do spirály. Nejdelší sosáky mají lišajové, až několik centimetrů. Dlouhým sosákem jsou vybaveni také denní motýli, vřetenušky a některé můry.

Nejprimitivnější čeleď motýlů, chrostíkovníkovití (Micropterigidae), mají i v dospělosti zachované ústní ústrojí kousací s kusadly a živí se pylem. U motýlů, kteří v dospělosti nepřijímají potravu, je sosák redukován nebo úplně chybí.

Dlouhozobka svízelová - dlouhý sosák umožňuje těmto vynikajícím letcům z čeledi lišajovitých sát nektar z květů, zatímco visí ve vzduchu.

Žluťásek řešetlákový - díky dlouhému sosáku dosáhne motýl na nektar ukrytý hluboko v květu hvozdíku.

Batolec červený - samci batolců potřebují přijmout určité množství dusíku, aby došlo k dokončení vývoje pohlavních orgánů. Proto často sají minerály z vlhké země, výkalů a mršin a nezřídka usedají i na člověka a sají pot.

Modrásek hnědoskvrnný - výřez fotografie z Pouzdřanské stepi ukazuje samici modráska s částečně rozvinutým sosákem.

Martináč hrušňový - tento noční motýl, který je s rozpětím křídel okolo 15 cm vůbec největším motýlem Evropy, má zakrnělý sosák a imago vůbec nepřijímá potravu. Délka jeho života je tak omezená zásobami energie, které nashromáždil před zakuklením ve stadiu housenky.