Vzhled a rozlišovací znaky

Velký, nápadný motýl. Základní zbarvení béžové až žluté, u starších motýlů bledne doběla. Přední křídlo s velkou černou skvrnou u kořene a černě zvýrazněnými žilkami. Široký černý pás podél vnějšího okraje předních i zadních křídel s řadou světlých skvrn, na zadním křídle v černém pásu navíc modré skvrny bez zřetelného okraje. Na vnitřním rohu zadního křídla černě olemované, obvykle sytě červené oko, u některých jedinců světlejší. Zadní křídla vybíhají v ostruhy, které u starších motýlů nezřídka chybějí. Rubová kresba podobná lícové, s černými žilkami a velkými plochami základní barvy. Tělo chlupaté, zejména hlava a hruď, žlutočerně podélně pruhované.

Od podobného otakárka ovocného se otakárek fenyklový liší kresbou, sytější základní barvou, červenými oky a kratšími ostruhami.

Výskyt

Otakárek fenyklový obývá přírodní biotopy i kulturní krajinu, díky potravní vazbě na miříkovité rostliny v bezlesé krajině prakticky všudypřítomný, především v nížinách. Dospělci jsou vynikající letci a vyhledávají dominantní výškové body v krajině, kde je lze pozorovat ve velkých počtech, viz hilltopping. Často sají na květech bodláků, pcháčů, hvozdíků a dalších nektaronosných rostlin, v horkých dnech sají vodu z bláta a kaluží.

Životní cyklus

Obvykle dvougenerační, v teplých oblastech tři navazující generace. Dospělí otakárci fenykloví létají od konce dubna do září. Velké, nápadné housenky zbarvené žlutě či zeleně, s černými a oranžovými skvrnami uspořádanými do příčných pásů, žijí na miříkovitých rostlinách (mrkev, kopr, kmín, fenykl, bedrník a další). Přezimuje kukla.