Tyrfobiont

Živočich vázaný na rašeliniště, na rozdíl od tyrfofilů schopný žít pouze v tomto biotopu.

Z českých motýlů patří k tyrfobiontům žluťásek borůvkový, perleťovec severní, modrásek stříbroskvrnný a několik druhů nočních a drobných motýlů. Vazba na rašeliniště je u nich dána živnou rostlinou.

Vzhledem k tomu, že velká část rašelinišť v České republice byla silně poškozena těžbou, nebo po vysušení přeměněna na produkční lesy a zemědělskou půdu, patří tyrfobionti k ohroženým druhům.

V současnosti jsou zachovalá rašeliniště chráněnými územími, přesto však mnohá z nich zarůstají lesem, což zbývající populace rašeliništních motýlů nadále silně ohrožuje. Paradoxně se jim tak často lépe než v rezervacích daří na místech, která teprve procházejí revitalizací po nedávno ukončené těžbě.

Žluťásek borůvkový - ačkoli dospělce můžeme najít i poměrně daleko od rašelinišť, kam tito zdatní letci zalétají za zdroji nektaru, housenky se živí pouze vlochyní bahenní. Motýl je tedy na bezlesých rašeliništích zcela existenčně závislý.

Modrásek stříbroskvrnný - další příklad denního motýla, který je monofágem na vlochyni bahenní.

Perleťovec severní - typicky severský motýl, ve střední Evropě přežívá coby glaciální relikt v izolovaných populacích na rašeliništích, kde se jeho housenky živí klikvou bahenní.