Biotop

Konkrétní životní prostředí osídlené určitým společenstvem nebo organismem. Obsahuje složku živou (biotickou) a neživou (abiotickou). Důležitým definičním znakem biotopu je jeho homogenita, hranice prostoru osídleného daným společenstvem je tedy hranicí daného biotopu.

Vlastnosti biotopu jsou dány jeho polohou, množstvím slunečního svitu, srážek, teplotními poměry, podložím, půdou a také tím, jakými organismy je osídlen - například louka a les mohou spolu sousedit na plochách prakticky identických co do neživých složek, ale díky historicky danému růstu stromů v lese a travin na louce jde o zcela odlišné biotopy.

Synonymem pro biotop je termín habitat. Někdy se však pojmy odlišují, potom je biotop jako životní prostředí vztahován ke společenstvu a habitat k jednomu konkrétnímu biologickému druhu.

Prostorově užším pojmem než biotop je stanoviště, někdy ale význam obou termínů splývá.

Okáč bojínkový - typický motýl řady lučních biotopů. Díky své nenáročnosti patří k nejrozšířenějším denním motýlům ČR.

Okáč horský - jediný denní motýl v ČR trvale žijící na horských loukách nad horní hranicí lesa. Na hřebeni Hrubého Jeseníku žije původní populace, která ve 30. letech 20. století posloužila jako zdroj jedinců pro úspěšnou introdukci do východních Krkonoš.

Okáč metlicový - kriticky ohrožený motýl vyprahlých skalních stepí a lesostepí. Příčinou jeho vymizení je úbytek přirozených biotopů, především v důsledku jejich zarůstání. Na druhé straně je schopen osidlovat takzvané postindustriální biotopy, jako jsou odkaliště elektráren a haldy důlní hlušiny v raném stadiu sukcese, což z jinak degradovaných míst činí objekt zájmu přírodovědců.