Fotografování nočních motýlů s využitím sladkého vnadidla. Jak vnadidlo připravit a aplikovat a co na něj může přiletět.
Posbíráme, případně nakoupíme přezrálé, lehce nahnívající ovoce. Osvědčily se mi hrušky a švestky, podstatné je, aby ovoce vonělo - v nezralosti sklízené plody prodávané v supermarketech obvykle nevoní, ani když hnijí, k přípravě vnadidla jsou tedy nepoužitelné. Ovoce hrubě očistíme (zbavíme stopek, případně pecek, jádřince nevadí) a rozvaříme s černým pivem. Rozmixujeme do jemna, opět přivedeme k varu a přidáme cukr, cca 1 díl cukru na 2-3 díly ovoce. Na mírném ohni necháme zhoustnout. Tento polotovar lze za horka naplnit do zavařovacích sklenic jako marmeládu, nechat v poloze víčkem dolů zatáhnout a skladovat ve sklepě i několik let.
Den až dva před plánovaným použitím vnadidla rozpustíme cca 1/3 kostky droždí ve vlažné sladké vodě a vzniklý kvásek v běžné nápojové 1,5 l PET lahvi smícháme s dávkou svařeného ovoce odpovídající jedné velké zavařovačce. Směs necháme prokvasit při pokojové teplotě. Kvašením se uvolňuje oxid uhličitý, podobně jako u lahve s burčákem tedy nesmíme dotáhnout uzávěr, aby nedošlo k explozi. Hotové vnadidlo lze v případě potřeby doředit vodou, pivem nebo vínem, případně mu dodat grády panákem tvrdého alkoholu. Směs by měla mít hustotu řidšího medu, přiměřeně tekutou, aby trochu stékala, ale dostatečně lepivou, aby dobře držela na kůře stromů.
Někteří kolegové uvádějí následující recept, jednodušší, neboť se obejde bez vaření. Jako základ používají koupená švestková povidla - pozor, nutno najít produkt bez chemických konzervantů, jinak nezkvasí! Ta přisladí, rozředí do požadované konzistence černým pivem (čím stupňovitější, tím lepší) a postup zkvašení je pak stejný jako u receptu s hruškami.
Někdo používá banány s medem, někdo do vnadidla přidává červené víno, bezpochyby by šlo použít burčák, byť by zřejmě nešel nanášet na kůru. Obecně vzato, základní složky jsou tři - ovoce, cukr a kvásek - a v konkrétním provedení se fantazii meze nekladou. Lze tvrdit, že pokud vnadidlo voní a chutná svému tvůrci, pak bude s největší pravděpodobností vonět a chutnat i nočním motýlům. Přechováváte-li vnadidlo v domácnosti, dobře ho označte, aby si ho někdo omylem ráno nenamazal na chleba místo zavařeniny.
Vnadidlo nanášíme na kůru stromů ve vytipované lokalitě. Stromy s vnadidlem je dobré vybírat tak, aby je člověk byl schopen i za tmy nalézt, případně je lze nenápadně označit. Dávka z jedné zavařovačky vystačí podle mých zkušeností na cca 10-15 stromů, podle míry zředění a podle množství naneseného na jednotlivé stromy. Já obvykle pokrývám nesouvislou vrstvou vnadidla plochu odpovídající papíru formátu A6 až A5, vnadidlo se snažím dostat do spár v kůře, kde lépe drží a pomaleji vysychá.
Obvykle vybírám stromy poblíž cesty a vnadidlo vždy nanesu na dva nebo tři stromy nedaleko sebe a toto opakuji o pár set metrů dál. V různých biotopech je šance na přílet různých druhů. S úspěchem lze vnadit v lese, na stromech podél vodotečí, na okrajích luk a stepních enkláv, zkrátka všude, kde je to nějakým způsobem motýlářsky zajímavé. Nevím proč, ale stává se mi, že na určitý strom nepřiletí nic, zatímco o kus dál jsou přílety dobré. Asi se ještě neumím dívat na svět můříma očima.
Na aplikaci vnadidla se mi osvědčila PET lahev s dírkou ve víčku, z níž lze vnadidlo na kmeny nastříkat podobně, jako prodavači hotdogů dávkují kečup a hořčici. Ideální je, pokud má lahev šikmé hrdlo. Toho lze dosáhnout jejím šikovným promačknutím nebo upuštěním - hrdlem dolů, mírně šikmo - z přibližně půlmetrové výšky na tvrdou podlahu, kdy se hrdlo na jedné straně zarazí do lahve. K této operaci, podobně jako k převozu, je dobré lahev uzavřít víčkem bez dírky.
Řídké vnadidlo lze napatlat na listy. Tento postup využívám, když po spotřebování všeho vnadidla ještě vypláchnu lahev trochou vody a sladkou šťávou postříkám nějaký keř nebo přízemní výhonky stromů. Takto aplikované vnadidlo není moc trvanlivé, ale přinejmenším první večer funguje velmi dobře a fotografie nočních motýlů na zelených listech oživí galerii, neboť vypadají jinak než na kůře, kde se většina druhů ztrácí.
Nejprve odpověď na otázku, proč vlastně vnadit. Jednoznačně proto, že ne všichni noční motýli přilétají na světlo. Některé druhy vůbec, jiné přitahuje vnadidlo více než rozsvícená žárovka. A potom, vnadění je dobrodružství, zase trochu jiný zážitek než svícení, a v neposlední řadě fotografie vypadají jinak.
Asi nejlepší roční dobou pro kladení vnadidla jsou měsíce červenec, srpen a září, sezóna velkých stužkonosek rodu Catocala. Zajímavé druhy se mohou objevit i na podzim či na jaře, byť početně to bude oproti vrcholnému létu o poznání slabší.
Vnadidlo kladu většinou odpoledne a na první obchůzku vyrážím téhož večera. V horkém létě je to jediná možnost, protože druhého dne bude vnadidlo zaschlé a přestane účinkovat. Koncem srpna a v září, když se ochladí, lze počítat s tím, že vnadidlo na kmenech vydrží funkční několik dní.
Zkušení kolegové tvrdí, že nejlepší přílety jsou druhý či třetí den, a že se vyplatí převnaďovat, tedy nanést každý den na stejné místo trochu čerstvého vnadidla. Ověřil jsem si, že přinejmenším někteří konkrétní jedinci se na vnadidlo vracejí, a samozřejmě čím déle je vnadidlo umístěno, tím větší je šance, že ho objeví další a další noční motýli.
Podobně jako na světlo, i na vnadidlo přilétají v různou dobu různé druhy, neboť ne všichni noční motýli jsou aktivní po celou noc. V pozdním létě a na podzim, kdy jsou noci chladné, je obecně největší aktivita před půlnocí, dokud je alespoň trochu teplo. Velké, nápadné stužkonosky se objevují prvních pár hodin po setmění a poté odlétají, později se naopak mohou objevit některé druhy osenic, plavokřídleců a podobně. Doporučuji tedy alespoň dvě kontroly vnadidla, jednu krátce po setmění a druhou kolem půlnoci. Pokud vnadidlo aplikujeme podél cesty v úseku 2-3 km dlouhém, vychází to i s fotografováním na jednu procházku tam a zpět.
Nejlepší přílety jsou za suchého, teplého počasí. Zejména to sucho je důležité, silně totiž omezuje nabídku přirozených potravních zdrojů a na návnadu se tak slétnou celá hejna vyhladovělých můr. Vnadění po dešti je naopak ztrátou času. Stalo se mi na jedné lokalitě, že první večer byly přílety velmi dobré, ale někdy během druhého dne se na les snesla lehká přeháňka a bylo po příletech. S kolegou, který se ke mně přidal natěšen mým líčením předešlého večera, jsme mohli tak leda spočítat pár osenic šťovíkových.
Řada druhů přilátajících na vnadidlo je poměrně plachá a při osvícení baterkou či čelovkou má tendenci z vnadidla odletět. To je fakt, se kterým se jako fotografové musíme smířit, někdy je prostě jednodušší motýly chytat než fotografovat.
Rušivý efekt světla lze omezit tím, že na vnadidlo nesvítíme hned přímo, ale pouze okrajem světelného kužele a takto necháme můry chvíli na světlo zvyknout. Pokud nerušeně pokračují v hodování, máme vyhráno. V případě, že vyhlédnutý noční motýl jeví známky nervozity, leze sem a tam a vibruje křídly, je nutné se rychle rozhodnout pro jednu ze dvou variant. První možnost, rychle fotit. Je prakticky jistota, že můra brzy odletí a téhož večera se už na místo nevrátí, ale pár záběrů se může podařit. Druhá možnost, zhasnout světlo, případně ho nasměrovat z vnadidla úplně pryč, a chvíli počkat, až se vše uklidní, a pak to zkusit znovu. Není však jisté, že napodruhé bude člověk úspěšnější, ani to, že část můr neodletí i po zhasnutí světla.
Všiml jsem si, že čím déle můry na vnadidle hodují, tím menší mají sklon odletět. Může to souviset s obsahem alkoholu ve vnadidle i s tím, že s plným žaludkem se prostě hůř létá.
Vnadidlo pochopitelně neláká jen motýly. Již ve dne se na něj zakrátko slétnou mouchy, vosy a sršni. Posledně jmenovaný hmyz má jak denní, tak noční aktivitu, a nalétá na světlo. To může být nepříjemné, když uprostřed noci sršeň z vnadidla vystartuje proti čelovce, kterou má člověk kousek nad očima. V takovém případě je nutno zachovat chladnou hlavu, po zvířeti se neohánět a co nejrychleji zhasnout, zmatený sršeň pak zmizí v noční tmě.
Nejhorším nebezpečí pro vnadidlo představují mravenci. Šiky neúnavných šestinohých dělníků jsou schopné vnadidlo obsadit a nalezený zdroj potravy zuřivě bránit v takovém počtu, že se k němu noční motýli už prostě neprotlačí. Jednou se mi stalo, že mravenci do druhého dne kůru od vnadidla dokonale vyčistili, od té doby se snažím vyhýbat kmenům, na nichž najdu byť jediného mravence.
Z dalších strávníků přistižených na vnadidle mohu jmenovat střevlíky, drabčíky, škvory, kobylky a slimáky. Na nočních toulkách lesem potom člověk narazí na různou zvířenu, od žab a drobných hlodavců přes ježky, kočky až po srnčí, divoká prasata a opozdilé cyklisty. Světelným kuželem čelovky občas prolétne netopýr. Od chrochtajících zvířat si raději udržuji odstup, ale jinak je třeba si uvědomit, že všichni ti noční tvorové si jdou po svém, ať už tam člověk je či není, takže je zbytečné se jejich přítomnosti přehnaně obávat.
Září 2013, Praha, Radotínské údolí (hrušky):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), pestroskvrnka
zimolezová (Mniotype satura), přímočárnice
rozrazilová (Agrochola nitida), přímočárnice
vrbková (Agrochola litura)
Září 2013, Praha, Lahovičky (hrušky):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
blýskavka jitrocelová (Hoplodrina
ambigua), zlatokřídlec
topolový (Xanthia ocellaris), můra
kapustová (Lacanobia oleracea), plavokřídlec
bělotečný (Mythimna albipuncta), plavokřídlec
bílé L (Mythimna l-album), osenice
vykřičníková (Agrotis exclamationis), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), osenice
černolemá (Noctua janthina), osenice
žlutoskvrnná (Xestia xanthographa), osenice
černé C (Xestia c-nigrum).
Září 2013, Praha, Císařský ostrov (hrušky):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), běloskvrnka
hlohová (Allophyes oxyacanthae), zlatokřídlec
topolový (Xanthia ocellaris), zimovnice
brusnicová (Conistra vaccinii), pestroskvrnka
dubová (Dryobotodes eremita), plavokřídlec
bílé L (Mythimna l-album), osenice
ypsilonová (Agrotis ipsilon)
Srpen 2014, Praha, Tiché údolí (hrušky):
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), blýskavka černopásá
(Mormo maura), plavokřídlec
bělotečný (Mythimna albipuncta), osenice
polní (Agrotis segetum)
Srpen 2014, Praha, Zbraslav (hrušky):
blýskavka černopásá (Mormo maura)
Srpen 2014, Dolní Břežany, Závist (hrušky):
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
blýskavka lebedová (Trachea atriplicis),
osenice šťovíková (Noctua pronuba),
osenice prvosenková (Noctua comes)
Září 2014, okolí Hodonína (hrušky):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka černá (Amphipyra livida),
běloskvrnka hlohová (Allophyes
oxyacanthae), travařka ozdobná
(Staurophora celsia), zlatokřídlec
topolový (Xanthia ocellaris), dřevobarvec
trnkový (Lithophane socia)
Červenec 2015, Praha, Šance (hrušky):
stužkonoska úzkopásá (Catocala
promissa)
Červenec 2015, Praha, Zbraslav (hrušky):
blýskavka černopásá (Mormo maura)
Červenec 2015, Znojemsko (hrušky):
černavka tmavá (Parascotia fuliginaria),
stužkonoska úzkopásá (Catocala
promissa), bělopáska dubová
(Catephia alchymista), šípověnka
šťovíková (Acronicta rumicis), šípověnka
ptačízobová (Craniophora ligustri), lesknačka
rudokřídlá (Amphipyra pyramidea), lesknačka
černá (Amphipyra livida), blýskavka
šťovíková (Dypterygia scabriuscula), blýskavka
půvabná (Actinotia polyodon), kosočárnice
vrbová (Ipimorpha retusa), kosočárnice
javorová (Cosmia trapezina), plavokřídlec
bledoskvrnný (Mythimna ferrago), osenice
polní (Agrotis segetum), můřice očkovaná
(Thyatira batis)
Srpen 2015, Praha, Lahovičky (hrušky):
blýskavka černopásá (Mormo maura)
Srpen 2015, Praha, Radotínské údolí (hrušky):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), blýskavka černopásá
(Mormo maura), blýskavka
mramorovaná (Phlogophora meticulosa), přímočárnice
jilmová (Agrochola circellaris), zlatokřídlec
lipový (Tiliacea citrago), zlatokřídlec
vrbový (Xanthia icteritia), pestroskvrnka
zimolezová (Mniotype satura), plavokřídlec
bílé L (Mythimna l-album), osenice šťovíková
(Noctua pronuba), osenice
žlutoskvrnná (Xestia xanthographa)
Září 2015, Praha, Horní Šárka (hrušky):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), běloskvrnka
hlohová (Allophyes oxyacanthae), přímočárnice
vrbková (Agrochola litura), přímočárnice
hnědá (Agrochola helvola), přímočárnice
jilmová (Agrochola circellaris), zlatokřídlec
lipový (Tiliacea citrago), pestroskvrnka
šedá (Ammoconia caecimacula), pestroskvrnka
zimolezová (Mniotype satura)
Srpen 2016, Hodonínsko (hrušky+jablka):
stužkonoska modrá (Catocala fraxini),
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
stužkonoska topolová (Catocala
elocata), stužkonoska vrbová
(Catocala electa), šípověnka
ptačízobová (Craniophora ligustri), lesknačka
rudokřídlá (Amphipyra pyramidea), blýskavka
šťovíková (Dypterygia scabriuscula), blýskavka
travní (Thalpophila matura), blýskavka
lebedová (Trachea atriplicis), blýskavka
mramorovaná (Phlogophora meticulosa), blýskavka
ostružiníková (Euplexia lucipara), můra
zelná (Mamestra brassiacae), plavokřídlec
mokřadní (Mythimna turca), plavokřídlec
žloutkový (Mythimna vitellina), plavokřídlec
bělotečný (Mythimna albipuncta), osenice
ypsilonová (Agrotis ipsilon), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), osenice
černé C (Xestia c-nigrum)
Srpen 2016, Hrušovany u Brna (hrušky+jablka):
lišejníkovec popelavý (Pelosia
muscerda), stužkonoska modrá
(Catocala fraxini), stužkonoska
olšová (Catocala nupta), stužkonoska
vzácná (Catocala puerpera), stužkonoska
vrbová (Catocala electa), lesknačka
rudokřídlá (Amphipyra pyramidea), lesknačka
černá (Amphipyra livida), blýskavka
šťovíková (Dypterygia scabriuscula), blýskavka
lebedová (Trachea atriplicis), blýskavka
půvabná (Actinotia polyodon), blýskavka
mramorovaná (Phlogophora meticulosa), pestroskvrnka
hnědoskvrnná (Polymixis polymita), můra
kapustová (Lacanobia oleracea), plavokřídlec
mokřadní (Mythimna turca), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), osenice
černé C (Xestia c-nigrum)
Srpen 2016, Ivaň, PP Dolní mušovský luh (hrušky+jablka):
můřice bělopásná (Habrosyne pyritoides),
žlutavka vějířová (Herminia
tarsicrinalis), sklepnice obecná
(Scoliopteryx libatrix), stužkonoska
modrá (Catocala fraxini), stužkonoska
olšová (Catocala nupta), stužkonoska
vrbová (Catocala electa), lesknačka
rudokřídlá (Amphipyra pyramidea), blýskavka
černopásá (Mormo maura), blýskavka
travní (Thalpophila matura), blýskavka
lebedová (Trachea atriplicis), blýskavka
mramorovaná (Phlogophora meticulosa), můra
kapustová (Lacanobia oleracea), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), osenice
černé C (Xestia c-nigrum)
Září 2016, bývalý vojenský prostor Milovice - Mladá (švestky):
běloskvrnka hlohová (Allophyes
oxyacanthae), přímočárnice hnědá
(Agrochola helvola), zimovnice
rudohlavá (Conistra erythrocephala), pestroskvrnka
zelenavá (Griposia aprilina), osenice
šťovíková (Noctua pronuba)
Březen 2017, Litovelské Pomoraví (švestky)
zimovnice brusnicová (Conistra
vaccinii), dřevobarvec lesní
(Lithophane ornitopus), dřevobarvec luční (Xylena vetusta), dřevobarvec
dubový (Eupsilia transversa), jarnice
ovocná (Orthosia gothica)
Červenec/srpen 2017, Hodonínsko (švestky+jablka):
lišejníkovec popelavý (Pelosia
muscerda), žlutavka šedavá (Herminia
grisealis), stužkonoska dubová
(Catocala sponsa), stužkonoska
úzkopásá (Catocala promissa), stužkonoska
modrá (Catocala fraxini), stužkonoska
olšová (Catocala nupta), stužkonoska
topolová (Catocala elocata), stužkonoska
vrbová (Catocala electa), šípověnka
ptačízobová (Craniophora ligustri), lesknačka
rudokřídlá (Amphipyra pyramidea), lesknačka
černá (Amphipyra livida), blýskavka
šťovíková (Dypterygia scabriuscula), blýskavka
černopásá (Mormo maura), blýskavka
lebedová (Trachea atriplicis), kosočárnice
javorová (Cosmia trapezina), můra
kapustová (Lacanobia oleracea), můřice
očkovaná (Thyatira batis), můřice
trojtečná (Tethea ocularis), pernatuška
trnková (Pterophorus pentadactylus)
Srpen 2017, Libiš, Černínovsko (švestky+jablka):
sklepnice obecná (Scoliopteryx libatrix),
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), blýskavka
mramorovaná (Phlogophora meticulosa), blýskavka
ostružiníková (Euplexia lucipara), kosočárnice dubová (Cosmia affinis),
osenice černolemá (Noctua janthina),
můřice očkovaná (Thyatira batis)
Srpen 2017, Praha, Klánovický les (švestky+jablka):
zobonosec chmelový (Hypena rostralis),
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), lesknačka
trojskvrnná (Amphipyra tragopoginis), pestroskvrnka
zimolezová (Mniotype satura), můra
kapustová (Lacanobia oleracea), osenice
ypsilonová (Agrotis ipsilon), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), osenice
černé C (Xestia c-nigrum)
Červen 2018, Pouzdřany (švestky+jablka):
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska úzkopásá (Catocala
promissa), lesknačka rudokřídlá
(Amphipyra pyramidea), lesknačka
černá (Amphipyra livida), kosočárnice
jilmová (Cosmia diffinis)
Červenec 2018, Český kras (švestky+jablka):
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska úzkopásá (Catocala
promissa), lesknačka rudokřídlá
(Amphipyra pyramidea), leskančka
trojskvrnná (Amphipyra tragopoginis), blýskavka
dřišťálová (Auchmis detersa), blýskavka
třezalková (Chloantha hyperici)
Červenec 2018, Úhošť (švestky+jablka):
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska švestková (Catocala
fulminea), stužkonoska
olšová (Catocala nupta), lesknačka
rudokřídlá (Amphipyra pyramidea)
Srpen 2018, Brdy, Felbabka (švestky+jablka):
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
leskančka trojskvrnná (Amphipyra
tragopoginis), osenice tečkovaná
(Eugnorisma depuncta)
Srpen 2018, bývalý vojenský prostor Milovice - Mladá (švestky+jablka):
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska modrá (Catocala fraxini),
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
stužkonoska topolová (Catocala
elocata), lesknačka rudokřídlá
(Amphipyra pyramidea)
Září 2018, Praha, PR Šance (švestky+hrušky+jablka):
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), běloskvrnka
hlohová (Allophyes oxyacanthae), přímočárnice
vrbková (Agrochola litura), přímočárnice
hnědá (Agrochola helvola), přímočárnice
buková (Agrochola macilenta), přímočárnice
jilmová (Agrochola circellaris), přímočárnice
šťovíková (Agrochola laevis), zimovnice
brusnicová (Conistra vaccinii), zimovnice
rudohlavá (Conistra erythrocephala), osenice
šťovíková (Noctua pronuba)
Říjen 2018, Český kras (švestky+hrušky+jablka):
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), běloskvrnka
hlohová (Allophyes oxyacanthae), přímočárnice
střemchová (Agrochola lychnidis), přímočárnice
vrbková (Agrochola litura), přímočárnice
buková (Agrochola macilenta), přímočárnice
jilmová (Agrochola circellaris), zlatokřídlec
lipový (Tiliacea citrago), zlatokřídlec
bukový (Tiliacea aurago), zimovnice
brusnicová (Conistra vaccinii), zimovnice
trnková (Conistra rubiginosa), zimovnice
rezavá (Conistra rubiginea), zimovnice
rudohlavá (Conistra erythrocephala), dřevobarvec
lesní (Lithophane ornitopus), dřevobarvec
dubový (Eupsilia transversa), pestroskvrnka
zelenavá (Griposia aprilina), pestroskvrnka
šedá (Ammoconia caecimacula)
Červenec 2020, Káraný (švestky+hrušky+jablka):
stužkonoska dubová (Catocala sponsa),
stužkonoska úzkopásá (Catocala
promissa), stužkonoska olšová
(Catocala nupta), lesknačka
rudokřídlá (Amphipyra pyramidea), blýskavka
šťovíková (Dypterygia scabriuscula), šedavka
trávová (Apamea monoglypha), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), můřice
očkovaná (Thyatira batis)
Srpen 2020, Dolní Řasnice (švestky+hrušky+jablka):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
kovolesklec černočárný (Abrostola
triplasia), lesknačka rudokřídlá
(Amphipyra pyramidea), blýskavka
černopásá (Mormo maura), šedavka
trávová (Apamea monoglypha), osenice
šťovíková (Noctua pronuba)
Srpen 2020, Svoboda nad Úpou (švestky+hrušky+jablka):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
lesknačka rudokřídlá (Amphipyra
pyramidea), blýskavka travní (Thalpophila
matura), šedavka trávová (Apamea
monoglypha), zlatokřídlec
vrbový (Xanthia icteritia), kosočárnice
březová (Enargia paleacea), pestroskvrnka
zimolezová (Mniotype satura), osenice
tečkovaná (Eugnorisma depuncta)
Srpen 2020, Máslovice (švestky+hrušky+jablka):
mechovnice lipová (Cryphia algae),
blýskavka mramorovaná (Phlogophora
meticulosa), kosočárnice dubová (Cosmia affinis), můra
jetelová (Hadula trifolii), můra
zelná (Mamestra brassiacae), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), osenice
rulíková (Xestia baja), osenice
žlutoskvrnná (Xestia xanthographa), osenice
černé C (Xestia c-nigrum)
Září 2020, Český kras (švestky+hrušky+jablka):
stužkonoska olšová (Catocala nupta),
přímočárnice vrbková (Agrochola
litura), přímočárnice hnědá
(Agrochola helvola), osenice
šťovíková (Noctua pronuba), osenice
skvrnkatá (Eugnorisma glareosa)
Říjen 2020, Mokrovraty (švestky+hrušky+jablka):
běloskvrnka hlohová (Allophyes
oxyacanthae), blýskavka
mramorovaná (Phlogophora meticulosa), přímočárnice
hnědá (Agrochola helvola), přímočárnice
buková (Agrochola macilenta), přímočárnice
jilmová (Agrochola circellaris), zimovnice
brusnicová (Conistra vaccinii), zimovnice hlohová (Conistra ligula), zimovnice
rudohlavá (Conistra erythrocephala), dřevobarvec
dubový (Eupsilia transversa), pestroskvrnka
zelenavá (Griposia aprilina), pestroskvrnka
šedá (Ammoconia caecimacula)
Říjen 2021, Milovice (CHKO Pálava):
běloskvrnka hlohová (Allophyes
oxyacanthae), zlatokřídlec
lipový (Tiliacea citrago), kosočárnice
trnková (Mesogona acetosellae), pestroskvrnka
dubová (Dryobotodes eremita), plavokřídlec
bílé L (Mythimna l-album)
Koláčkova galerie motýlů © Marek Vojtíšek, 2004-2024
| Založeno 3. 6. 2004 | Naposledy aktualizováno 30. 11. 2024
Jakékoli užití fotografií a textů publikovaných na webu kolas.cz je možné
pouze s písemným svolením autora.