Synonyma a další názvy:
bělásek rezedový

Vzhled a rozlišovací znaky

Z našich bělásků má bělásek rezedkový největší podíl černé kresby na líci křídel, kde kromě apexu pokračuje prakticky podél celého vnějšího okraje předního křídla a je doplněna velkou černou skvrnou v jeho středu, u samic navíc malá skvrna u vnitřního okraje. Slévající se černé skvrny u samic navíc i podél vnějšího okraje zadních křídel. Rub zadních křídel u obou pohlaví s výraznou, plošně rozsáhlou zelenou kresbou s roztroušenými černými šupinkami.

Kresba na líci může vzdáleně připomínat okáče bojínkového, rub zadních křídel podobný běláskovi řeřichovému, jehož kresba je však kontrastnější a při bližším pohledu černo žlutá, zatímco u běláska rezedkového převládá zelená barva. Bělásek řeřichový navíc nelétá v letních měsících, takže záměna je možná pouze na jaře v době letu první generace běláska rezedkového.

Výskyt

Bělásek rezedkový dává přednost suchým a teplým lučním biotopům. Vzhledem k tomu, že jde o migranta zdolávajícího značné vzdálenosti, se však může objevit prakticky kdekoli, vyjma vysokých hor. Nejpočetnější bývá na Moravě, kudy vede migrační koridor z jihovýchodní Evropy na sever.

Životní cyklus

Vícegenerační, středoevropské populace běláska rezedkového v létě pravidelně posilovány motýly přilétajícími z jihu. Ve vrcholném létě a časném podzimu může být v příznivých letech relativně početný, jindy se vyskytuje pouze ojediněle. Přezimuje kukla, jedinci nepočetné první generace se objevují již v dubnu.

Poznámka

Pod původním společným názvem bělásek rezedkový byly odhaleny dva druhy, spolehlivě rozlišitelné pouze analýzou DNA. Podle současného stavu poznání (2015) se v Evropě na západ od Rýna vyskytuje bělásek západní Pontia daplidice (Linnaeus, 1758) a dál na východ, včetně území ČR, bělásek rezedkový Pontia edusa (Fabricius, 1777).