Vzhled a rozlišovací znaky

Základní zbarvení tmavě hnědé až černé, na předním křídle bílé skvrny, na zadním bílý pruh. Při určitém úhlu pohledu se na křídlech objevuje pro batolce charakteristický modrý iridescentní lesk. Ve vnitřním rohu zadního křídla oranžově ohraničené oko. Rub zadních křídel šedohnědý, s výrazným bílým pruhem v červenohnědém poli. Přibližně v polovině křídla vybíhá z bílého pruhu směrem k vnějšímu okraji zřetelný zub, patrný i na líci. Na rubu předního křídla při plném vztyčení viditelné velké, oranžově lemované oko.

Podobný batolec červený má méně výraznou bílou kresbu na líci, navíc s oranžově lemovaným okem na předním křídle. Méně výrazný je i rub křídel, na zadním křídle chybí bílý pruh, v jeho místě jen pás světlejší barvy. Batolec duhový může velikostí, způsobem letu a bílou kresbou na tmavých křídlech připomínat bělopáska topolového, liší se tvarem předních křídel se špičatějším apexem a více vykrojeným vnějším okrajem, dále oky na vnitřním rohu zadních křídel a absencí šípovitých oranžových skvrn.

Výskyt

Batolec duhový obývá okolí vod, nejčastěji lesnatá údolí potoků a řek, od nížin až do hor. Dospělci jsou výborní letci, mohou zalétat i do městských parků. Mladí samci slétají v pozdním dopoledni k zemi a sají minerály z bahna, exkrementů a hnijících organických látek, nezřídka usedají i na člověka a sají pot. Druh je rozšířen plošně a není ohrožen, avšak málokde ho lze nalézt ve větších počtech, populace mají nízkou hustotu a motýli tráví velkou část života v korunách stromů.

Životní cyklus

Dospělí motýli jediné generace létají od poloviny června do srpna, nejlepší dobou pro pozorování je začátek tohoto období. Housenky žijí na různých druzích vrb, přezimují.

Poznámka

Lidový název barvoměnka, odvozená od měňavého modrého lesku křídel. Ve starší literatuře uváděn jako barvoměnka duhová.