Migrace

Stěhování, přesun. Živočichové zpravidla migrují, aby nalezli vhodné životní podmínky. Střídání ročních dob vede k migracím sezónním, jako je tah ptáků, náhodné změny životního prostředí nebo výkyvy klimatu mohou vyvolat migrace mimořádné. Většina motýlů stráví život na velmi omezeném prostoru poblíž místa, kde se vykuklí, najdou se však i výjimky.

Nejznámějším motýlím migrantem je severoamerický monarcha stěhovavý Danaus plexippus, jehož tři generace putují na jaře a v létě z Mexika až do Kanady, čtvrtá "supergenerace" pak koncem léta absolvuje celou cestu zpět na zimoviště, přičemž urazí tři až pět tisíc kilometrů.

Podobným způsobem v Evropě migrují babočka admirál a babočka bodláková, jakož i některé druhy lišajů, například dlouhozobka svízelová. Motorem jarního putování na sever je stopování vegetační sezóny živných rostlin, návrat na jih je vynucen neschopností dlouhodobě přežít nízké teploty.

Jako migrace se označuje i výměna jedinců mezi částečně izolovanými populacemi, viz také metapopulace.

Babočka bodláková - velmi zdatný letec schopný překonávat velké vzdálenosti. Do České republiky přilétá v květnu a červnu z oblastí kolem Středozemního moře. Početnost tohoto druhu u nás může značně kolísat v závislosti na tom, kolik jich na jihu přežije zimu.

Žluťásek čilimníkový - podobně jako ostatní žluťásci rodu Colias je výborným letcem. Každoročně se v průběhu jara a léta šíří z jihu Evropy na sever a s příchodem podzimu se vrací na jih, ve střední Evropě nepřezimuje.

Stužkonoska žlutá - několik teplých a suchých let v řadě a neobvykle dlouhá perioda jihovýchodního proudění vzduchu, to byly faktory, které přispěly k vícero nálezům tohoto druhu nočního motýla na území jižní a střední Moravy v létě 2018. Stužkonoska žlutá je doma v jižní a jihovýchodní Evropě, v ČR se objevuje velmi zřídka coby příležitostný migrant.