Oreofytikum
Oreofytikum je fytogeografická oblast osídlená převážně chladnomilnými druhy rostlin. Pro oreofytikum jsou typické horské smrkové lesy, porosty kleče a horská tundra nad hranicí lesa.
V České republice má oreofytikum ostrůvkovité rozložení, neboť zahrnuje pouze nejvyšší a nejchladnější části horských celků. Chrakter oreofytika odpovídá boreální zóně na severu Evropy a horským polohám Alp a Karpat.
Ze všech fytogeografických oblastí České republiky je oreofytikum zdaleka nejvíce chráněno v rámci CHKO a Národních parků. Přesto je biodiverzita v oreofytiku ohrožena, především absencí tradiční péče v podobě pastvy, což vede k degradaci horského bezlesí. Ta je na řadě míst podpořena masovou turistikou, která do horských ekosystémů vnáší nadbytek živin. V důsledku těchto fenoménů dochází k expanzi konkurenčně zdatných bylin, jako jsou vlčí bob nebo kýchavice, v nejvyšších pohořích se též na úkor druhově pestrých trávníků šíří borovice kleč.
Významnou hrozbou pro celé oreofytikum je klimatická změna, v jejímž důsledku se zkracuje období se sněhovou pokrývkou, prodlužuje se vegetační sezóna a mezofilní druhy postupují stále výše do hor na úkor druhů chladnomilných.
Okáč horský - jediný denní motýl České republiky žijící výhradně nad horní hranicí lesa. Původní populace je v Hrubém Jeseníku, počátkem 20. století byl vysazen ve východních Krkonoších, kde prosperuje dodnes. Motýl je ohrožen změnami druhového složení horských trávníků a expanzí dřevin na úkor bezlesí.
