Krása motýlích křídelKrása motýlích křídel

Národní muzeum, Nová budova, 5. 8. – 31. 10. 2011.

Víte, k čemu slouží nápadná, barevná oka na křídlech některých motýlů, například babočky pavího oka? Kolikrát za sekundu mávne křídly letící lišaj, třeba taková dlouhozobka svízelová? Proč si jsou všechny naše vřetenušky navzájem podobné? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete na výstavě Krása motýlích křídel, která právě probíhá v Nové budově Národního muzea v Praze.

Expozice je rozdělena do tematických bloků, postupně seznamujících návštěvníky se systematikou, tělesnou stavbou, zbarvením, smysly, potravou, rozmnožováním, vývojem, rozšířením a ochranou motýlů. Informací v podobě textu, doprovázeného fotografiemi, ilustracemi a sbírkovými exempláři, je servírováno ohromné množství. Vedle obecných poznatků, sloužících k pochopení toho, co jsou motýli vlastně zač, jak fungují a jeké je jejich místo ve složité síti vzájemných vztahů mezi organismy na této planetě, je prezentována řada zajímavostí z motýlího světa, ukazující na nesmírnou rozmanitost příslušníků tohoto po broucích druhově nejbohatšího hmyzího řádu.

Své místo si na jinak statických panelech našla i multimédia v podobě videoukázek a animací, zejména nejmenším návštěvníkům výstavy je pak určena samostatná promítací místnost, v níž se na plátně střídají rozmanité výjevy ze života motýlů.

Závěrečný blok se věnuje vztahu motýlů a člověka a vedle uměleckých děl inspirovaných motýly, historických i současných publikací věnovaných motýlům, motýlů jakožto producentů hedvábí a využití motýlů v gastronomii poukazuje na ohrožení řady motýlích druhů v důsledku lidskou činností zapříčiněných změn v krajině a životním prostředí. Toto téma bylo poměrně výrazně prezentováno při uvedení výstavy, nicméně jeho zpracování jako by postrádalo naléhavost, která by odpovídala dramatičnosti úbytku motýlů tam venku, v přírodě.

Z celé výstavy je třeba jednoznačně vyzdvihnout všechny ukázky z bohatého sbírkového fondu preparovaných motýlů, ať už představení zástupců různých geografických oblastí, nebo srovnání největších a nejmenších druhů. Možná by toho mohlo být ze sbírek k vidění více, na druhou stranu je pravdou, že vystavování preparovaným motýlům příliš neprospívá, takže lze určitou skoupost v tomto směru pochopit. Možná by bývalo bylo zajímavé doplnit alespoň k českým motýlům popisky s názvy, aby zvídavý návštěvník nemusel pracně, a často marně, luštit identifikační štítky skryté pod preparáty.

K dalším světlým bodům patří z mého pohledu snímky z elektronového mikroskopu, přibližující nejmenší detaily motýlí anatomie, několik ukázek starší vědecké literatury a celkové využití nepříliš inspirativních prostor Nové budovy, včetně předsálí výstavy s tematicky zaměřeným dětským koutkem.

Negativní hodnocení si zaslouží fotografický doprovod informačních panelů. Dobře nepůsobí kvalita tisku, která by byla akceptovatelná tak před patnácti lety, ale především jsem byl zklamán vlastním výběrem fotografií. Řada použitých záběrů kompozičně či jinak technicky pokulhává. Proč? Většina z nich byla získána z Wikimedia Commons a pochází od autorů zahraničních, případně skrytých pod nicneříkajícími pseudonymy. Proč? Odpovědi neznám, jen vím, že by to tak nemělo být.

Zaprvé, Národní muzeum je vrcholnou institucí svého druhu v ČR a jako takové by mělo být výkladní skříní českého muzejnictví, české vědy a její popularizace. V souvislosti s vystavovanými fotografiemi se nabízí srovnání s jinou institucí obdobného postavení, americkou National Geographic Society, jejíž přírodovědné fotografie a filmové záběry jsou již dlouhá desetiletí světovou špičkou v oboru. Jistě, finanční možnosti Národního muzea jsou diametrálně odlišné, ale i tak by bylo žádoucí, aby výstava pořádaná Národním muzeem byla svou úrovní blíže časopisu National Geographic než amatérskému fotoblogu. Snad někdy příště..

Zadruhé, Národní muzeum by mělo být věrné svému názvu. Pochopil bych, ba i přivítal, kdyby prezentovalo špičkové fotografie předních světových fotografů, ale opravdu nerozumím tomu, proč vystavuje průměrné fotografie neznámých zahraničních autorů, když by mohlo využít bohaté nabídky výborných fotografií českých tvůrců. Nejen, že by se výstava pozvedla kvalitativně o několik příček výše, ale zároveň by i ukázala, že se u nás fotografování motýlů věnuje řada lidí, profesionálních entomologů i nadšených amatérů, že zájem o motýly není jen výsadou vědeckých pracovníků typu profesora Matulky z notoricky známé prvorepublikové veselohry Cesta do hlubin študákovy duše. Snad tedy někdy příště…

Celkem vzato hodnotím výstavu kladně, každý podobný počin, který zvýší povědomí veřejnosti o existenci krásných, ale bezbranných tvorů, jejichž osud má naše společnost ve svých rukou, je třeba oslavovat. Výstava má z hlediska prezentovaných poznatků co nabídnout jak naprostým laikům, tak i lidem, kteří již do světa motýlů nahlédli. Možná je těch informací až moc, pokud je budete chtít řádně vstřebat, neobejdete se bez notýsku na poznámky a dvě hodiny vám nebudou stačit.

P.S. Součástí výstavy jsou i dvě fotografie z mého archivu, zachycující krásněnku jarní a mola ozdobného.

Web Národního muzea: www.nm.cz

Koláčkova galerie motýlůMotýl

  Motýli Články Kvízy Odkazy Novinky Autor English
O motýlech
Jak ulovit pěkný snímek
Fotografická technika
Různé
Slovníček
Vybraný motýl

Můřice bělopásná
Můřice bělopásná - Habrosyne pyritoides

Oblíbené druhy motýlů
babočka kopřivoválišaj topolovýmodrásek hořcový
okáč medyňkovýperleťovec fialkový
bělásek ovocný
Koláčkova galerie motýlů

Koláčkova galerie motýlů © Marek Vojtíšek, 2004-2017 | Založeno 3. 6. 2004 | Naposledy aktualizováno 10. 8. 2017
Jakékoli užití fotografií a textů publikovaných na webu kolas.cz je možné pouze s písemným svolením autora.