Vzhled a rozlišovací znaky

Základní zbarvení tmavě hnědé až vínové. Na vnějším okraji předního i zadního křídla žlutý lem, u jedinců po přezimování vybledlý až bílý. Na vnitřní straně lemu oválné modré skvrny v černé pásce. Přední okraj předního křídla černý s dvojicí žlutých skvrn. Rub křídel tmavohnědý až černý, s mramorováním, žlutý lem tmavě poprášený.

Babočka osiková vzáleně připomíná babočku admirála, nemá však v kresbě žádné červené prvky.

Výskyt

Babočka osiková obývá lesní lemy, světliny, údolí potoků a řek s výskytem vrb, topolů a bříz. Je rozšířena po celém území ČR. Dospělce lze spatřit, jak se vyhřívají na kamenech, kládách a kmenech stromů, nebo jak sají na rozblácených cestách, koncem léta i na spadaném ovoci. Většinu času však tráví v korunách stromů.

Životní cyklus

Jediná generace, dospělci se líhnou v létě, páří se na jaře po přezimování. Čerstvé jedince lze pozorovat v srpnu, přezimovavší kusy s vybledlým lemem v březnu a dubnu.

Poznámka

Ještě na začátku 20. století uváděna podle tehdejších pravopisných zvyklostí jako babočka osyková. Od zbarvení odvozeny lidové názvy černopláštník, španělský plášť.