Termofytikum

Termofytikum je fytogeografická oblast osídlená převážně teplomilnými druhy rostlin a na ně vázaných živočichů. Pro termofytikum jsou typické stepi a lesostepi, teplomilné doubravy a bory a lužní lesy v nivách velkých řek.

V České republice se nacházejí dvě oblasti termofytika, a to české termofytikum a panonské termofytikum.

České termofytikum zahrnuje široký pás podél toku Labe a jeho přítoků (Ohře, Vltava, Jizera, Cidlina) včetně motýlářsky významných oblastí Českého krasu a Českého středohoří. České termofytikum je specifické svou izolovaností od jiných oblastí teplomilné flóry a fauny, šíření druhů do a z této oblasti je tedy omezené.

Panonské termofytikum, též označované jako moravské, zahrnuje v ČR jižní Moravu a přilehlé úvaly. Z širšího pohledu se jedná o severozápadní výběžek rozsáhlé Panonské oblasti táhnoucí se od jižního Slovenska a východního Rakouska přes Maďarsko do Srbska a Rumunska, s návazností na teplomilnou flóru a faunu jihovýchodní Evropy a kontinentálních stepí.

Z hlediska motýlů hostí termofytikum v ČR mnohé druhy typické pro jižní Evropu, které se zde často nacházejí na hranici svého areálu nebo v izolovaných populacích mimo souvislou oblast výskytu.

V důsledku existence silné migrační bariéry v podobě Českomoravské vrchoviny má řada teplomilných druhů hranici svého areálu na jižní Moravě a v českém termofytiku se nevyskytuje.

Pestrokřídlec podražcový - typický motýl panonského termofytika, který v Čechách chybí. Ohrožen je příliš pečlivou údržbou krajinných prvků, jako jsou říční hráze, železniční náspy či okraje vinic, kdy často dochází k likvidaci jeho živné rostliny podražce křovištního i s vajíčky či housenkami motýla. Na přelomu století byl na Moravě poměrně vzácný, nyní je situace lepší i díky osvětě, která podporuje šíření podražce a pomáhá předejít ničení vývojových stádií motýla.