Vzhled a rozlišovací znaky

Batolec červený se vyskytuje ve dvou barevných formách. Typická forma má na líci křídel bílé skvrny na tmavě hnědém až černohnědém podkladu. Forma clytie má základní zbarvení hnědé, s větší plochou světlé kresby, vyvedené v žlutohnědých a rezavých tónech. Obě formy mají po jednom oranžově ohraničeném oku v předním i zadním křídle, u formy clytie mají oka spíše charakter kulatých tmavých skvrn na světlém podkladu. U obou forem v určitém úhlu patrný modrý až modrofialový iridescentní lesk. Kresba na rubu zadního křídla nevýrazná, šedohnědá, s jedním či dvěma očky poblíž vnitřního rohu. Nevýrazné oko na rubu předního křídla viditelné při úplném vztyčení.

Typické formě podobný batolec duhový má výraznější bílou kresbu na líci a široký bílý pruh s typickým zubem na líci i rubu zadních křídel, chybí mu oko na líci předního křídla, naopak oko na rubu je výrazně větší. Batolec červený má navíc zřetelně žlutooranžové konce tykadel. Formu clytie nelze zaměnit s jiným motýlem, i když může vzdáleně připomínat rezavě zbarvené druhy baboček nebo perleťovce.

Výskyt

Batolec červený se vyskytuje v lemech vlhkých nížinných lesů, podél cest a průseků, často v okolí vodních ploch. Mladí samci sají v pozdním dopoledni minerály z bahna, exkrementů, hnijících organických látek, lidského potu a podobně. Druh je rozšířen v teplých oblastech nížin a středních poloh s lesy nebo alespoň porosty stromů podél vodních toků.

Životní cyklus

Dospělci létají v jedné generaci od poloviny června do srpna. Nejlepší dobou pro pozorování je začátek tohoto období, na příhodných místech v Polabí, na Třeboňsku a v Bílých Karpatech jsem několikrát nalezl i kolem desítky kusů na přibližně půlkilometrovém úseku cesty. Housenky žijí na topolech a vrbě jívě, přezimují.

Poznámka

Název batolec červený je odvozen od zbarvení formy clytie. Podle lidového jména barvoměnka pro batolce je ve starší literatuře uváděn jako barvoměnka červená, případně barvoměnka duhová menší.