Invazní druh

Jako invazní se označuje druh v daném prostředí nepůvodní, jehož lavinovité šíření představuje hrozbu pro původní druhy, společenstva a někdy i tradiční charakter krajiny jako celku. Vzhledem k negativním dopadům expanze invazních druhů je snaha je potlačovat.

Velká část invazních druhů byla do ČR, potažmo do Evropy, zavlečena člověkem, některé se šíří přirozenou cestou.

Do první kategorie spadají původně okrasné rostliny, které zplaněly a adaptovaly se na život ve volné krajině. Příkladem mohou být bolševník velkolepý, křídlatka japonská a sachalinská, netýkavka žláznatá... Invazním živočichem je například slunéčko východní, dovezené z Asie pro zahrádkáře jakožto biologický prostředek boje proti mšicím, které jako přímý konkurent vytlačuje z naší přírody slunéčko sedmitečné, známou a populární "berušku."

Příkladem přirozeně se šířících invazních druhů jsou křižák pruhovaný, který díky zkřížení populací ze Středomoří a od Černého moře získal odolnost vůči nízkým teplotám a od té doby se šíří na sever, nebo klíněnka jírovcová, původně nenápadný drobný motýl žijící v lesích Makedonie, nyní agresivní škůdce jírovců ve velké části Evropy.

Klíněnka jírovcová - původem z Makedonie, do České republiky dorazila v 90. letech 20. století, od té doby způsobuje hnědnutí a předčasné opadávání listů jírovce maďalu. Je možné, že časem se naši ptáci naučí vyklovávat její housenky z komůrek v listech a spolu s hmyzími predátory a parazity se postarají o znovunastolení ekologické rovnováhy. Dlužno dodat, že ani jírovec maďal není ve střední Evropě původní, ale byl introdukován člověkem jako okrasný a užitkový strom. Proto jej nalezneme nejčastěji v parcích a v oborách, kde se jeho plody, kaštany, živí zvěř.